Číslo popisné vs. číslo orientační. Znáte rozdíl?
Označování/číslování budov upravuje § 31 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen “zákon o obcích”). Výchozím pravidlem je, že každá budova by měla být označena číslem. Ale jakým?
Při vyplňování formulářů, kde je nutné uvádět adresu domu, můžete narazit na kolonky pro číslo popisné a orientační. Víte, proč mají některé domy na sobě dvě různá čísla? Popíšeme vám, proč tomu tak je, k čemu jednotlivá čísla slouží a jaký je mezi nimi vlastně rozdíl.
Číslo popisné
Číslo popisné (zkratka č. p. nebo také čp.) funguje jako jakýsi číselný identifikátor domu a je vždy jedinečné pro danou obec. Právě díky požadavku na jedinečnost bývají delší. Výjimkou nejsou ani pětimístná popisná čísla. Dostanete ho přidělené vždy po kolaudaci stavby a je nutnou podmínkou zápisu do katastru nemovitostí. Z toho vyplývá, že číslo popisné dostanete trvale a k jeho změně může dojít pouze při změně katastrálního území. Také v případě, že dojde ke zbourání objektu a na jeho místě je postaven nový, dostane své nové a unikátní nové číslo popisné. Obvykle je číslo popisné uváděné bílým písmem na červené tabulce. Nejedná se ale o striktní pravidlo. Domovní čísla totiž můžete dnes sehnat v různých tvarech, materiálech i barevných provedeních.
Číslo orientační
Číslo orientační (zkratka č. o., č. or., čo.) slouží k orientaci. Vztahuje se vždy k nějakému územnímu prvku – např. k ulici nebo k náměstí. Zatímco číslo popisné je jedinečné v rámci celé obce, číslo orientační je jedinečné pouze v rámci ulice a může se i v jedné obci opakovat. Orientační číslo přiděluje místně příslušný obecní úřad. Nejedná se o ze zákona povinný údaj, takže se může také stát, že v obci žádná orientační čísla nebudou. Typicky je uvedeno na modré tabulce bílým písmem.
Číslo evidenční
Evidenční číslo dostávají objekty, které nejsou určené k trvalému bydlení. Jedná se především o dočasné stavby nebo rekreační budovy. Na chatách a chalupách tedy nenajdete číslo popisné, ale číslo evidenční. Nejčastěji se uvádí bílým písmem na zelené tabulce.
