Kdy sázet, stříhat a jak pěstovat angrešt?
Angrešt je nenáročná rostlina, s níž si poradí i nezkušení pěstitelé. V České republice se jedná o velmi oblíbený druh drobného ovoce skladkokyselé chuti, který najdeme společně s rybízem na nejedné zahradě.
Odrůdy angreštu
Podle doby zralosti rozdělujeme angrešt na odrůdy rané, středně rané a pozdní. Na základě barvy slupky plodů rozeznáváme odrůdy běloplodé, červenoplodé, zelenožlutoplodé a žlutoplodé. Angrešt může mít podobu stromku nebo keříku. Na většině zahrádek ale převládá angrešt stromkový.
Pěstování angreštu
Pěstování angreštu se nemusí vzdát ani ti z vás, kteří nemají na zahradě pro keříky dostatek prostoru. Angrešt lze totiž pěstovat i v nádobách. Stromkový a keříkový angrešt vysazujte buď na podzim nebo na jaře. Pokud se rozhodnete pro pěstování v nádobách, můžete rostliny sázet i v průběhu zahradnické sezóny.
Angreštu se daří téměř ve všech typech půdy. V ideálním případě by měla být půda dobře propustná dostatečně vlhká. Prostokořenné angrešty je vhodné před zasazením namočit na několik hodin do vody. Stejně jako před sázením rybízu je vhodné do vykopané jámy přidat i organické hnojivo jako například zahradní kompost spolu s tlejícím listím nebo posekanou trávou. Budou angrešt chránit před brzkými mrazíky a zároveň dodávat rostlině živiny. V následujících letech je vhodné přihnojovat tekutým hnojivem. Pokud sázíte stromkový angrešt, myslete na umístění opory, která by měla sahat až po nebo i nad korunku. Korunka totiž s nabýváním plodů bude těžknout a lehce se pak zlomí.
Keře angreštu se vysazují ve vzdálenosti přibližně 1,5 metru od sebe, stromky mají nároky na prostor menší. Rostliny ocení slunnější stanovisko, ovšem ne s nepřetržitým přímým sluncem. Myslete na přistínění. Dobře si poradí i s polostínem.
Každý rok s příchodem jara proveďte zmlazovací řez, aby rostlina tvořila silnou a rovnoměrně rostoucí korunku. Odstraňte tedy staré výhonky, které korunku zbytečně zahušťují a nechte jenom ty mladé. Řezem přispějete k nasazení kvalitních a velkých plodů.
Choroby a škůdci
Americké padlí je jednou z nejrozšířenějších houbovitých chorob, která může vaši úrodu ohrozit. Na rostlinách se začne objevovat bílý povlak, který postupně hnědne. Napadené keře často zaostávají v růstu, mají malé plody i listy, které často opadávají. Pokud nejste nakloněni chemickému ošetření, nemusíte mít černé svědomí. Proti padlí totiž často nefunguje ani chemie. Existují ovšem odrůdy angreštu, které jsou vůči tomuto nešvaru vysoce odolné. Patří mezi ně Darek, Pax nebo Karát. Ovšem pozor! Odolné neznamená, že máte stoprocentně vyhráno. Nepodléhají chorobě tak snadno, ale postihnout je může. Buďte proto opatrní a stromky či keříky i tak pravidelně prohlížejte.
Dalším rozšířeným škůdcem je housenka píďalka. Na podzim nasadí do pupenů vajíčka a s příchodem jara se vylíhnou malé housenky. Zavrtají se do pupenu a až ho zdevastují a napasou se, přesunou se i na listy. Zalézají na spodní stranu listu a nejvíce aktivní jsou v noci, takže snadno ujdou pozornosti. Jako ochrana proti píďalce se doporučuje na podzim půdu obrýt, aby si kukly sesbírali ptáci.
Co s angreštovou úrodou?
Angrešty mají v kuchyni široké uplatnění. Používá se do dezertů, k výrobě nápojů a recepty najdete i pro zavařování.
S postupným růstem teplot jistě oceníte osvěžující angreštovou limonádu. Její příprava je velmi jednoduchá a můžete sebe či svou návštěvu poctít něčím netradičním. Stačí vám sesbírat 2-3 velké hrsti angreštu, které propláchnete a nasypete do misky, přidáte trochu máty a rozmixujete ponorným mixérem. Dosladíte cukrem, medem či jiným druhem sladila, přidáte pár kostek ledu a máte během chvíle připravené dokonalé osvěžení.
